Odešla nám Kateřina Bauerová

Určitě mnozí z vás znáte neslyšící dívku Kateřinu Bauerovou (18 let). Narodila se v Brně, kde také žila. Krásnou, usměvavou a společenskou dívku jste mohli potkávat na různých akcích nebo ve škole. Vloni v roce 2012 v říjnu u ní zjistili rakovinu a následně leukémii. Do poslední chvíle všichni v jejím okolí věřili, že tuto nemoc porazí. Bojovala…, ale nevyhrála. V pondělí 15. dubna 2013 zemřela.

Její rodina a přítel Dalibor souhlasili, abychom se zmínili o Katčině smrti a mohli jsme si tak společně zavzpomínat na tuto důležitou osobu. Informace jsme dostali přímo od Dalibora z poslaných videonahrávek.

Loni 2012 na podzim lékaři zjistili, že je vážně nemocná. Lékaři odhadovali, že by se mohla dožít 30 let. Katka byla v šoku, chtěla to vzdát, ale okolí jí říkalo, ať se nevzdává, že musí bojovat. Dokonce Katčin bratr měl v plánu ji v brzké době darovat krev a kostní dřeň. Transplantace se ale nestihla.

Její smrt byla nečekaná. O víkendu bylo vše v pořádku. Ještě v neděli ráno se cítila dobře, k večeru se její stav zhoršoval. Její přítel Dalibor chtěl jet na pohotovost, Katka se bránila. V noci jí byla zima a nebylo jí dobře, tak zavolali záchranku. Měli jet do Brna, ale nakonec se dostali do Zlína. Do Zlína dorazili v půl páté ráno. Lékaři ji vyšetřili. Katka ležela na lůžku a řekla Daliborovi, že cítí, že umře a že ho miluje. A odnesli ji do pokoje, kam za ní Dalibor nesměl. Rozbrečel se. Zůstal v nemocnici celé pondělí až do odpoledne a pak se na ni mohl znova podívat. Spala a dýchala pomocí přístrojů. Dalibor ji pohladil, políbil ji a odešel domů. Večer se pak dozvěděl, že zemřela. Příčina smrti není známá, nejspíš její tělo bylo zesláblé a nezvládlo to.

Pohřeb bude v pondělí 22. dubna od 15.30 hod – pro rodinu, příbuzné, ale i pro veřejnost. Poslední loučení se bude konat v Krematoriu v Brně v Jihlavské ulici č. 1. Rodina řekla, že může přijít kdokoliv.

Dalibor by touto cestou chtěl moc poděkovat všem přátelům, kteří ji v nejtěžších chvílích moc podporovali, kteří ji v nemocnici navštěvovali a dávali dárky. Katku to vždy moc potěšilo a měla vždy radost, že se může vidět se svými přáteli. Dalibor taky prosí: “ Nikdy na Katku nezapomeňte!“

Daliborovi se díky Katce změnil život a je za ni moc vděčný. V nejtěžších chvílích byl vždy s ní a navzájem si pomáhali. Vzpomíná, jak jednou v nemocnici spolu sepsali na papír, jaká místa v České republice by chtěli navštívit. Katka navštívila mnoho míst, mnoho hradů a zámků a chtěla s Daliborem znova tato místa navštívit, protože je Dalibor neznal. Papír si schoval a tato „společná“ místa určitě navštíví sám.

Chodili spolu skoro 5 let. Nikdy ji nechtěl ztratit, moc ji pořád miluje. Měl v plánu se s ní letos zasnoubit. Nestihl to. Asi to měl být osud. „Nikdy na ni nezapomenu,“ řekl Dalibor. „Budu ji pořád milovat. Jsem zoufalý, bolí mě srdce. Měli jsme spolu fenku Ketty, která mi ji svým podobným jménem bude stále připomínat.“

Náš tým ZPN by chtěl projevit její rodině a příteli upřímnou soustrast.

Zdroj: D. Jedlička