Kdy se Světový den mléka slavil poprvé?
1. červen je veřejnosti znám jako Mezinárodní den dětí. Méně známé je však to, že na stejný den připadá i Světový den mléka. Toto spojení je poměrně příhodné, jelikož mléko je významnou potravinou zvláště pro děti. Světový den mléka se slaví od roku 2001 na základě rozhodnutí Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) s cílem vyzdvihnout význam mléka v lidské stravě a v potravinářském průmyslu. Mlékárenský sektor je totiž zdrojem obživy pro více než 1 miliardu lidí, přičemž mléko a mléčné výrobky konzumuje více než šest miliard lidí!
Složení mléka
Mléko a mléčné výrobky nám dodávají všechny základní živiny – bílkoviny, tuky, sacharidy. Dále obsahují minerální látky, vitamíny, enzymy a také hormony. Najdeme v nich také až 87,5 % vody. Bílkoviny v mléce obsažené jsou velmi dobře stravitelné. Množství bílkovin se u mléčných produktů různí – od 3 % u jogurtů a mléka až po zhruba 30 % u tvarůžků. Mléko dále obsahuje přibližně 4 % tuku (ovčí mléko více). Na trhu s mléčnými výrobky se však setkáme s produkty s nejrůznějším obsahem tuku – od 0,5 %, přes 82 – 83 % (máslo) až po 100 % (přepuštěné máslo Ghí). Nejvýznamněji zastoupeným sacharidem v mléce je laktóza neboli mléčný cukr. Jeho obsah činí zhruba 4,7 %. Mléko a mléčné výrobky nám také dodávají velké množství minerálních látek, zejména dobře využitelný vápník (1220 mg/l), dále také fosfor, hořčík, draslík, železo, jód, zinek, měď a selen. Zinek, měď a selen posilují obranyschopnost organismu. V neposlední řadě obsahují mléčné produkty důležité vitamíny – A, D, E, K, C, B1, B2, B5, B6 a B12. Jednotlivé druhy mléka se liší obsahem bílkovin a tuků.
Spotřeba mléka
V roce 2022 činila v České republice spotřeba mléka a mléčných výrobků 246,9 kg na obyvatele.
Věnujme pozornost tomu, odkud mléko pochází
Mléko a výrobky z něj jsou tedy pro mnohé z nás neodmyslitelnou složkou stravy. Proto by nám nemělo být jedno, v jakých podmínkách zvířata žijí a odkud mléko a mléčné výrobky pocházejí. V posledních letech je cílem tohoto svátku poukázat i na tuto problematiku.
Přínosy biomléka
Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, k této problematice řekla: „Vyšší obsah zdraví prospěšných mastných kyselin v biomléku je nepopiratelným benefitem, důležité jsou ale hlavně podmínky, ve kterých zvířata žijí. Dojnice chované v ekologických chovech tráví většinu života na pastvě a v případě ustájení musí mít dostatek místa k pohybu a možnost venkovního výběhu. Ekologické zemědělství respektuje potřeby zvířat, krávy mají možnost žít v téměř přirozených podmínkách a tento přístup vede k prevenci nemocí. Ekologické dojnice také většinou žijí mnohem déle, protože nejsou degradovány jen na stroje na mléko, ale zachází se s nimi s patřičnou péčí.“
Za zmínku stojí také to, že biomléko obsahuje v porovnání s mlékem z konvenční mléčné farmy až 3krát více kyseliny linolové, která má protirakovinné účinky, dále až o 68 % více omega-3 mastných kyselin prospěšných pro lidský organismus a naopak má mnohem nižší zbytkové hodnoty pesticidů a antibiotik.
Zdroj, foto: Fnbrno.cz, Pro-bio.cz, En.wikipedia.org, Cs.wikipedia.org, Centrumprevence.cz, Is.muni.cz, Czso.cz, Ceske-novinky.cz, Pixabay.com
Editor: Klára Šámalová
