V České republice je velký nedostatek tlumočníků českého znakového jazyka (ČZJ). Tuto nepříjemnou situaci pro neslyšící může změnit studium tlumočnictví ČZJ, které se u nás dá studovat na třech školách. A jaká je situace s tlumočníky u sousedů na Slovensku?
Tlumočnictví v České republice
V celé České republice je tlumočníků zhruba 100. A neslyšících, kteří komunikují v ČZJ, přibližně 10 000. To znamená, že na jednoho tlumočníka připadá zhruba 100 neslyšících komunikující v ČZJ. Podle Veroniky Cézové ze Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR jsou na tom v severských zemích mnohem lépe. Je tam zhruba 5 neslyšících na jednoho tlumočníka.
Tlumočník ČZJ
Stát se tlumočníkem českého znakového jazyka je nyní oproti minulým letům dostupnější. Zájemce o tuto profesi má tři možnosti, kde odpovídající vzdělání získat:
- Masarykova Univerzita v Brně – filosofická fakulta – studijní program “Tlumočnictví českého znakového jazyka” (tříleté denní studium)
- Univerzita Karlova v Praze – filosofická fakulta – Ústav jazyků a komunikace neslyšících – studijní program “Jazyky a komunikace neslyšících” (tříleté denní studium). Student bakalářského i magisterského studia si může vybrat specializaci „Tlumočení a překlad: čeština – český znakový jazyk„
- Vyšší odborná škola v Hradci Králové – studijní program “Tlumočnictví českého znakového jazyka” (tříleté denní studium)
Neocenitelná role tlumočníka ČZJ
Možná jste někdy slyšeli větu: “Neslyšící je cizincem ve vlastní zemi”. Je to proto, že pro neslyšící je mateřským jazykem jazyk znakový. Český jazyk je pro ně cizím jazykem, protože má jinou gramatickou skladbu než jazyk znakový. Když si potřebuje vyřídit běžné záležitosti (např. návštěva u doktora, vyřizování v bance, na úřadu práce), potřebuje tlumočníka ČZJ. Jenomže při jejich nedostatku se běžně stává to, že neslyšící na volného tlumočníka čeká dlouho. A z běžného vyřízení se najednou stává náročná organizace času, kdy neslyšící musí řešit, jak to vše s nelehkými podmínkami včas vyřídí.
Tlumočnictví na Slovensku
Na rozdíl od České republiky je na Slovensku situace ohledně tlumočníků znakového jazyka ještě tristnější. Podle údajů “Asociácie tlmočníkov posunkovej reči nepočujúcich Slovenska” (ATLPRENES) bylo ke konci roku 2003 celkem 38 tlumočníků. V současnosti je na Slovensku přibližně 30 aktivních tlumočníků – na jednoho tlumočníka tak připadá zhruba 167 neslyšících Slováků.
Naši neslyšící sousedi se ale také velice snaží! – Pedagogická fakulta Trnavské univerzity v Trnavě rozšiřuje od akademického roku 2020/21 nabídku o nový studijní program “Slovenský jazyk v komunikaci neslyšících”. Tento program je na Slovensku vzácností. Má za cíl vzdělat kvalifikované profesionální tlumočníky slovenského znakového jazyka, kterých je nedostatek. Délka bakalářského studia při denní formě jsou čtyři roky (při externím studiu pět let).
Bakalářský studijní program je zaměřený na tři základní oblasti:
- jazykové zručnosti ve slovenském jazyce se slovenským znakovým jazykem,
- zručnosti tlumočnické praxe při tlumočení mezi slovenským jazykem a slovenským znakovým jazykem,
- vědomosti a znalosti problematiky neslyšících osob.
Absolventi studia budou profesionálními tlumočníky z/do slovenského znakového jazyka, kteří budou poskytovat služby neslyšícím např. pro veřejnoprávní vysílání, soudy, návštěvy lékařů, úřady a jiné veřejné služby.
Tým Tichých zpráv, kde pracují převážně neslyšící zaměstnanci, doufá v brzkou budoucnost, kdy budou tlumočníci dostupní tak, jako tomu je v severských zemích (na jednoho tlumočníka připadá zhruba 5 neslyšících). Držíme palce i neslyšícím Slovákům!
Zdroj, foto: Roman Vojtechovský, Pdf.truni.sk, Neslhk.com, Muni.cz, Ujkn.ff.cuni.cz, Tv.nova.cz, Mladyzdravotnik.cz, Cs.wikipedia.org
Editor: Eva Nováková
