Je jen několik málo úspěšných spisovatelů se sluchovým postižením. Dali by se spočítat na prstech jedné ruky. A ještě méně je takových, kteří za své literární dílo získali cenu. Sara Nović je jednou z nich.
Sara Nović
Američanka žijící v Filadelfii Sara Nović (33 let) je americkou spisovatelkou, překladatelkou a profesorkou psaní. Kromě toho je i aktivistkou za práva neslyšících – píše o výzvách, kterým čelí jako neslyšící spisovatel. Sara Nović je absolventkou programu MFA na Columbia University, kde studovala beletrii a literární překlady. Je editorkou beletrie v časopisu Blunderbuss Magazine a slouží jako zakládající redaktorka blogu pro práva neslyšících. Nović také působí jako docentka kreativního psaní na Stocktonově univerzitě.
Zhoršující se sluch
Sara Nović sama neví, kolik jí bylo, když ztratila sluch. Zpočátku si toho totiž nevšimla. Bylo jí asi 12 let, když začala selhávat ve sluchových testech. Okolí žilo v domnění, že to byly zalehlé uši kvůli alergii nebo nachlazení, takže zkoušku pak opakovala. Sara při zkoušce v ordinaci sestry zjistila, že může vidět skrz závěs tlačítka, kterými sestra ovládá nastavení zvuků. A díky tomu “podvádění” Sara testy udělala. Neznala v té době totiž žádné neslyšící lidi a byla v rozpacích, když byla jiná. ”Naše společnost říkala, že je to něco, co není normální, a po dlouhou dobu jsem si to myslela,” sdělila dávné obavy Sara Nović.
Hodně lidí Saře řeklo, že byli překvapení, že neslyší. Bylo to proto, že spolu komunikovali mluvenou řečí. Sara nemá typický neslyšící přízvuk – na jedné straně jí to usnadňuje komunikaci, ale na straně druhé – oni se jí nesnaží přizpůsobit tak, jako by to udělali jiným neslyšícím lidem. Často se jí pak stává, že během rozhovoru se od ní otočí a mluví dál. Sara pak nemůže reagovat. “Musela jsem se naučit obhajovat sama sebe, což je těžké, protože jsem velmi plachá a introvertní,” vysvětluje Sara.
Sara Nović a znakový jazyk
Sluch se Saře postupně zhoršoval. Když už byla ztráta sluchu příliš veliká, začala se učit americký znakový jazyk (ASL) a ve třídě začala využívat tlumočníky. Znakovému jazyku dává přednost před mluvenou řečí, protože se v něm cítí jistěji.
Román “Girl at War”
Sara Nović je známá pro svoji literární prvotinu – román “Girl at War” (v českém překladu: Dcera války). Příběh se odehrává v Záhřebu v roce 1991. Je o Aně Jurićové, desetileté dívce, která žije se svou rodinou v malém bytě. Ten rok však v Jugoslávii vypukne občanská válka, která ovlivní Anino doposud idylické dětství. Každý den se přiděluje jídlo a cvičí se nálety a fotbalové zápasy jsou nahrazovány odstřelovačskou palbou. Sousedé si navzájem nedůvěřují a podezřívají se. Ana se přestává cítit v bezpečí. Když válka dorazí až k jejich dveřím, musí si Ana najít svou cestu do nebezpečného světa. O deset let později (v roce 2001) je Ana vysokoškolskou studentkou na Manhattanu. Pokouší se osvobodit se od minulosti, ale nemůže uniknout vzpomínkám na válku. Po strachu z událostí, které navždy změnily její rodinu, se Ana po deseti letech vrací do Chorvatska a doufá, že uzavře mír s místem, které kdysi nazývala domovem.
Dílo vysvětluje, jak dějiny formují jednotlivce, jak válka dopadá na jednu mladou dívku. Román “Girl at War” získal cenu Alex Awards (r. 2016)
Další literární počiny
Kromě románu byly vydány Sařiny krátké ilustrované životopisy “America is Immigrants.” Je to sbírka krátkých životopisů Američanů pocházejících z více jak 193 zemí. Tato kolekce oslavuje americké imigranty. Ilustrátorka Alison Kolesar k textu přidala okouzlující barevné ilustrace. Mimo psaní Sara Nović vyniká i v překladatelství. Přeložila básně od Izeta Sarajliće (známý bosenský spisovatel), za což byla také oceněna (2013) Asociací amerických literárních překladatelů.
Jaké to je být neslyšící spisovatelkou?
Sary první román se nedávno stal audioknihou. Tu si samotná autorka logicky neposlechne. “Držet v ruce nějaký disk nebo jednotku, která obsahuje věc, kterou jsem vytvořila, přeměněnou v novou věc, kterou už nedokážu pochopit, je problém,” objasňuje strasti Sara Nović.
Čtení pro veřejnost Sara také nevyhledává. Doposud taková čtení měla jen třikrát. A pokaždé se objevily potíže s publikem a Sara měla strach, jak vyzní její hlas. Cítila svá slova v hrudi a ústech, ale nemohla si být jistá tím, jak zní navenek. Je hodně nepříjemné, když se máte publiku předvést, a vy máte hodně omezenou kontrolu nad svým hlasem.
Sara se často setkává s radami slavných autorů – mezi nimi i Stephena Kinga, že si svou práci musí autor nahlas přečíst, aby ji mohl ještě správně upravit. Že prý se nedá plně porozumět tomu, co autor napsal, aniž by poslouchal svá slova svým vlastním hlasem. “Dělám chyby, které by slyšící spisovatel neudělal?” Ptá se tedy neslyšící spisovatelka Sara Nović.
Sara Nović:
„Papír si nikdy nezakrývá ústa ani neotáčí hlavu…„
Zdroj, foto: Theguardian.com, Sara-novic.com, En.wikipedia.org, Njmonthly.com, Civitella.org, Lareviewofbooks.org, Martinus.cz, Goodreads.com, Sceneitallbefore.com
Editor: Eva Nováková
